Žijí většinou v poušti a živí se pastevectvím a zemědělstvím. Žijí stejně jako jejich předkové, a to už několik stovek let. Jsou velice přátelští, ale vzhledem k tomu, jaká chudoba zde panuje, není radno přijímat od obyvatelstva více než čaj – přece jenom se jedná o zemi třetího světa, kde se na hygienu tolik nedbá.
– Vaří i jí se zde rukama, a to většinou od písku
– Země je velmi chudá, většinou dostanete placky z pšenice, které jsou bez chuti
Ovšem neměli byste odmítnout, když vám něco přímo nabízejí, mohli by si to vyložit jako urážku
Hlavní město je typicky Africké. Nachází se zde mnoho památek a také architektonicky zajímavých svatyní, které jednoznačně stojí za to vidět. Nedaleko hlavního města leží posvátná hora z červeného pískovsce Jebel Barkal, která se nachází v Núbijské pouště. I zde nalezneme mnoho paláců a jiných památek, které zde vystavěli tzv. černí faraonové.
Súdán leží z největší části v Núbijské poušti, která je ale žulová. Najdete tady tak čedičové vyhaslé sopky a také žluté žulové území, na kterém nic neroste. Po období dešťů, které končí v říjnu, se země zaplaví bahnem.
– Tento chrám se nachází v jedné z oáz podél pobřeží řeky Nil, která se vine nehostinnou krajinou Súdánu
– V této oáze se nachází město Naga, právě zde najdete další památky tzv. černých faraonů
Ačkoli vám nebudou rozumět, většinou vás přimějí, abyste s nimi strávili den a nejlépe i jednu noc. Nemusíte se ničeho bát, obyvatelé jsou velmi vstřícní, a i když se nedorozumíte, budete se cítit vítaní. Pokud si přejete zažít skutečnou tvář Súdánu, určitě se vydejte i do vnitrozemí, nejlépe však s průvodcem. V Núbijské poušti je velice snadné se ztratit.