Každým rokem sleduji, které ptactvo se slétá právě na to naše krmítko. Rok, co rok vedou sýkorky. Tito drobní ptáčci přímo zbožňují slunečnicová semínka. Nepohrdnou ani ořechy a lojovou koulí, kterou je možné koupit v každém zverimexu. Sýkorek je u nás více druhů.
· Největší z nich je sýkora koňadra. Měří čtrnáct centimetrů. Vyhledává si bydlení v dutinách starých stromů. Jenže těch se jí v poslední době nedostává. Proto bude vděčná za hnízdní budku. Za to vše se Vám na jaře a v létě odmění. Když se vylíhnou malé sýkorky, nanosí jim rodiče takové množství housenek, že tím jistě zachrání i část Vaší úrody.
· Stejnou službu Vám zajistí i další druh sýkorky – sýkora modřinka. Na té si příroda dala opravdu záležet. Na hlavičku jí nasadila modrou čepičku a stejně zbarvila i její letky a ocas. I ona dokáže vyzobat obrovské množství housenek. Vzhledem k tomu, že se z hnízda vydává za potravou pro svá mláďata i čtyřistakrát za den, můžeme si o jejím přínosu pro naši zahradu udělat docela dobrou představu.
Parukářka a uhelníček
Sýkora parukářka.Tento zajímavý ptáček není až tak častým hostem v našich zimních krmítcích. A to z jednoduchého důvodu – je jich mnohem méně než jejích předešlých kolegyň. Své označení dostala díky chocholce na temeni hlavy. Tato sýkorka je plachá, a tak lidská obydlí moc nevyhledává. Jestliže chcete i jí na zimu prospět, můžete instalovat krmítko na kraj lesa. Tam si jistě troufne. Její jídelníček je téměř totožný s těmi předchozími. I ona sbírá různé červy a brouky. Jen je vyzobává ve svém teritoriu. Tím je jehličnatý les, ve kterém ze šišek vybírá zalezlé bezobratlé živočichy.
· Posledním druhem, který lze u nás spatřit, je sýkora uhelníček. Ta se vyskytuje ve všech teritoriích, o kterých byla řeč. Můžeme ji potkat nejen v jehličnatém i smíšeném lese, ale i na zahradě, kde má k dispozici vzrostlé stromy.
